14. 09.

Deníčku, v pátek jsem vyrazil s kamarádem na squash. Hodně dlouho jsem o tom mluvil, že bych to rád vyzkoušel a v pátek konečně nastal ten den D. Vybavený vším potřebným vč. squashové pálky či rakety, nebo jak se tomu říká, jsem jel s kamarádem do místního squashového centra.

Byl jsem opravdu natěšený … když jsem vlezl na to od baru nejvzdálenější hřiště … nebo kurt … jsem v té terminologii neznalý :-D … hned jak za námi zaklaply skleněné dveře, připadal jsem si jako největší hráč squashe. Kamarád, který to hrál přede mnou už dvakrát, my vysvětlil všechna pravidla a my se pustili do hry. Musím se normálně pochválit … hrál jsem to poprvé a už jsem zaznamenal několik velmi významných milníků:
– podařilo se mi asi šestkrát trefit míček na sousední kurt
– průběžně jsem trefil všechna světla, některé i opakovaně
– nanesl jsem na míček tolik omítky ze stropu a prachu z trubek, které jsou pod stropem, jako se to za celý rok nepovedlo snad všem hráčům co tam hráli
– podařilo se mi dát takovou ránu, že upadla mřížka ventilace, která byla nad podlahou
– málem jsem si zvrknul kotník
– přetrhl jsem jedno lanko na půjčené raketě

Skoro půl hodiny jsem měl pocit, že jsem skoro nejlepší hráč squashe pod sluncem … naším volným až velmi volným tempem jsme se s kamarádem probíjeli každou minutu. Jenom jsem nemohl pochopit, , že ten míček velmi často jenom těsně prolétl kolem pálky. Snažil jsem se na něj aplikovat nespočet tenisových, golfových i basebalových úderů a stejně jsem se mnohokráte netrefil. Když to tak s odstupem zanalyzuji, je jasné, že jsem měl nějakou zmetkovou pálku, které prostě chybí ony dva milimetry, které mě vždy dělili od prolétajícího míčku. Budu si muset příště pálku pořádně přeměřit :-)

Po půl hodině naší skvělé hry však začali hrát na vedlejším kurtu … podle stylu hry to vypadalo, že už to pánové někdy hráli. Vůbec nevím co tam dělali, ale podle těch zvuků snad míčky vystřelovali z kulometu … takové rány a taková frekvence úderů byla pro mě naprosto nepochopitelná :-/ Až tam budou příště, tak se jich musím zeptat, kde že dělám chybu. V každém případě bylo jasné, že mají pálky správně dlouhé, protože míček jim za záda prolétl velmi zřídka … ve srovnání se mnou, když jsem spíše velmi zřídka kdy trefil :-D


One Response to „Můj první squash“

  1. Cornelia Says:

    Apicorpatien for this information is over 9000-thank you!

Leave a Reply