20. 09.

Můj milý … nejmilejší … deníčku. Je možné, že je toto můj poslední příspěvek. Za hodinku a půl vyrážím s kamarádkou do kina … na tom není nic tak hrozného, ale jdu ještě se třemi dětmi :-o Ve skrytu duše doufám, že to nebude moje smrt … pro jistotu jsem se náležitě vybavil přípravky pro krocení „divé zvěře“ :-D V Tescu jsem na dvakrát okupoval takřka půl hodiny regály se sladkostmi … nakoupil jsem snad všechny možné druhy gumových věcí … medvídky počínaje, přes delfínky, ovoce až po cocacolové lahvičky … oříšky v čokoládě … několik druhů lízátek a jako zlatý hřeb … SchocoBons. No doufám, že pár kilogramů sladkostí onu „divou zvěř“ uchlácholí na dvě a půl hodinky, kdy budeme sedět v kině :-D

V každém případě musím být připravený na nejhorší a proto si raději „vypořádám svoje záležitosti“. Můj nejmilejší grill spolu s hráškově zelenou rychlovarnou konvicí odkazuji svému dobrému kamarádovi Tondovi … on kafe nepije a tak se na konvičku může vesele prášit dál, jako u mě a grillík určitě bude používat stejně intenzivně jako já :-D. Ostatní majetek nestojí za řeč a tak ho nechám na pospas kolemjdoucím. Pouze tebe, můj milý deníčku, nemám komu svěřit a tak asi budeš muset v případě mého roztrhání „divou zvěří“ upadnout v zapomnění :-( … promiň :-o

Jdu ještě chvíli rozjímat a meditovat, abych načerpal hodně dušení síly … pokud jí bude nedostatek, mohu si popřát pouze jediné … budiž mi země lehká :-D


Leave a Reply